Všem těm krávám, který si stěžujou na akné a jiný věci bych doporučil heřmánkovej čaj. Obyčejnej heřmánkovej čaj v kterým si necháte vyluhovat hadru a dáte si ji na xicht. Nepotřebujete žádný přípravky za X stovek a podobný hovna. Opravdu – kupte si heřmánkovej čaj... ale to by asi nebylo moc IN :-)

Občas chápu některý ty hormonální nosnice, ty hysterický ženský, který vybuchnou jak nějaká neovladatelná věc a pak toho litují. Protože tak sem se cítil onehdá... vždycky sem byl přesvědčenej, že se mám pod kontrolou, že ať udělám sebeemotivnější proces, tak ho mám předem promyšlenej... vím, co mi přinese a taky si moc dobře uvědomuju, co mi může vzít.

Jenže tentokrát to bylo jinak, to vylitý alkoholický prase mě tak sralo, že sem mu prostě musel nabombit jak nějakýmu zkurvenýmu školáčkovi... drzýmu frackovi, kterej potřebuje dostat po hubě, aby se probral. Protože tohle si tihle lidi neuvědomujou, jejich alkoholem posilněný mozky prostě nemůžou pochopit, jak mě ta otravná exhibice jejich ožralýho ega unavuje. Co unavuje... ona mě přímo ničí... trhá mě to na kusy a probouzí to ve mně těžce násilný pocity... vidím jenom pěsti a bezbraný hubený, zkrachovalý prase, který se válí na zemi a nedokáže pochopit, jak si vůbec někdo mohl dovolit...

Zjišťuju, že odpovídat v práci na otázky, jestli su ženáč, hlasitým smíchem a slovy "Tak seš piča vole?" není úplně ok. Protože když se na to podivám z druhé strany, kdy je pro spoustu lidí naprosto běžný mít v pětadvaceti nějaký rodinný zázemí a milion starostí, kterým se já zaměrně vyhýbám, tak ta reakce může pro člověka, kterýmu se směju do xichtu působit vážně trochu nepochopitelně. OK – sorry.

Čím víc čtu fikci a fantasii, tím víc se vzdaluju od nutnosti sledování audiovizualních příspěvků... pohyblivých obrazů, který ve mně ještě občas zanechávají dobrý pocity, ale né už tak často a né tak kvalitně.

Neříkám, že nemám rád filmy, to by nebyla pravda, ale oproti dřívějšku už prostě nedokážu vydržet hodinu koukat na něco, co mě sice celkem baví, ale nedává mi přesně to, co bych chtěl. To už musí bejt kurva dobrá atmosféra.

V tomhle sou opravdu stokrát lepší knížky. Vymodelují Vám v hlavě situaci, jakou by ste si přáli, vytvoří Vám atmosféru po které toužíte a zavedou Vás do světa, kterej je režírovanej přesně tak, jako by to Vaše hlava chtěla – né, jak to udělal nějakej chorej mozek, kterej to úplně posral.

Prostě žádný hovna v podobě kompromisů, kdy si říkáte "Vydrž, třeba se tam bude něco dít...". Příběhu, kdy námět, kterej by se ve Vaší hlavě rozpustil v něco epickýho je v tomhle případě zabitej absolutním neumětelem, kterej ani neví, kde mu stojí kamera... nic... jen Vy a Vaše fantasie... Váš svět, kterej Vám dává přesně to, co chcete přijímat. Co si z té knížky chce odnýst a v čem chcete žít... kam chcete spadnout a čemu chcete podlehnout.

Nemám nic proti pornu, ani proti lidem, co ho točí, to je jejich osobní věc. Jen když koukám na některý mařky, tak si říkám, že ležet nehybně na posteli, nechat se přitom mrdat a dostat za to třeba deset litrů je fakt umění. To je prakticky vrchol veškerýho herectví a lidské kreativity...

Prostě si jen tak lehnu, vyvalím se tam jako nějaká pohodlná machna a řeknu si ať mě píchá, že ono to za chvíli skončí, dostanu svých pár tisíc a můžu jít do prdele. To že je v tom cítit jenom prázdnota a dutost už je vedlejší... její mysl nikdy nenapadne, že si při sledování její soulože budou ostatní říkat, že je jen jakási křehká skořápka, kterou když rozbijete, tak v ní nic nenajdete. Nebude tam žádnej uměleckej duch nebo šmrnc nebo něco takovýho... protože věřte nebo nevěřte, myslím si, že se dá natočit porno, který může mít nějakej feeling, atmosféru, popřípadně jiskru hlavní herečky...

(třeba toto: http://xhamster.com/movies/43197/lydia_lunch_gives_blowjob_-_from_a_art_short_film.html)

Místo toho dostanete nudnou mařku, která neumí nic jinýho než tupě ležet, projevovat svoji nekreativitu, dávat prostor svýmu studu a pak nejspíš doma brečet nad tím jaká je děvka. Popřípadně naivně doufat, že to nikdo neuvidí.

Prostě sem zastáncem toho, že když už někdo točí porno, tak by to mělo nějak vypadat. Né jako nějakej amatérskej film děcek ze školky. Na druhou stranu vím, že i spousta lidí si v tomhle "domácím prostředí" najde svoje...

Nicméně, tyhle ženský sou fakt srandovní – spíš než aby něco předvedly a ukázaly, že nejsou jenom hloupý chudinky, který dělají něco, co nikdy dělat nechtěly -  tam stejně budou ležet jako nějaká oběť nepříliš povedenýho souhrnu událostí a ukazovat, jak se vlastně mají špatně...

Jejich věc...

Projížděl sem si Samurajskej kodex a hrozně mě tam zaujaly dvě věci, respektive se mi líbily.

"Nemám zázračnou sílu, činím čest svou zázračnou silou." – Jinými slovy, ser se do mě a uvidíš mě takovýho, jakýhos mě nikdy neviděl. Ego je hold křehká věc a šahat na to nejcenější co máme, lásku k sobě samýmu se někdy úplně nevyplácí.

"Nemám přátel, činím svou mysl svým přítelem." – A tohle je naprostá klasika. Čím víc ste odkázaní na druhý, tím víc se v nepříjemných situacích cítíte slabší. Čím víc někomu propujčujete část svých starostí, tím menší sílu máte, když jste sami a musíte se potýkat s něčím nepříjemným.

Další část tohodle citátu chápu v tom, že když nemáte rodinu, přátelé a nic, tak se ze světa odchází mnohem snáž než když stojíte příč na příč myšlenkám, vzpomínkám, stesku a tužbám, který Vám brání jít do bitvy na plno.

Však si to přečtěte si taky...

Jediná věc, která mě dokáže přiblížit co nejblíže podobnýmu stavu k uražení je, když mi někdo řekne "Nebuď uraženej". Kurva, tohle naprosto nesnáším. Nesnáším, když si nějaká piča myslí, že sem nějakej slabomyslnej chudák, kterýho položí kdejaká nepříjemná fráze a on se přes ni pak musí dostávat očekáváným dobýváním z druhé strany, ospravedlňováním a podobnýma činnostma. Věk a posměchy mě naučily si nebrat věci osobně, dokázal sem se dostat tam, kam mnozí ne. Naučil sem se sám sebe přesvědčit, že když mi někdo řekne něco citlivýho a nepříjemnýho, tak si to nemusím brát nutně k tělu. Spousta lidí je zvyklá na milý slůvka, na klasickej neutrální přístup, jenže, když pak přijde něco atypickýho v podobě něčeho nepříjemnýho, útočícího na lidský city, tak se všechno najednou hroutí. Ty lidi si to berou hrozně osobně a pak to vypadá jak to vypadá. Máte kolem sebe ubrečenou trosku, která se cítí ukřivděně a špatně... – slabou a směšnou osůbku, které někdo sebral část její důstojnosti a která potřebuje pofoukat. Zacelit ty rány, ty jizvy který jí způsobil někdo, kdo jí vytrhl ze stereotypu běžných med-mazajících-kolem-huby činností, nestranných debat a opatrných obratů plných morální korektnosti a umělé ohleduplnosti. A pak přijde nějaká pizda a řekne mi: "Nebuď uraženej", kurva, kdybych byl víc emotivně založenej člověk – primitiv a buran, tak by mě to tak vzalo, že bych té krávě nejraději asi rozkopal hubu. Jak si mi kurva vůbec někdo může dovolit říct "Nebuď uraženej"? – to je něco tak naprosto ponižujícího, že se mi chce blít, chce se mi vyzvracet všechny vnitřnosti a demonstrovat, jak je mi z toho akorát špatně. Předvíst, jak mě obtěžuje, že se vůbec tahám s takovým člověkem, s takovým idiotem, kterej mě vůbec nezná, kterej si nikdy neodnesl nic z toho, co říkám – z mojí filosofie a mýho života. To mě pak hrozně mrzí a v hodně případech se s takovou osobou nedokážu prakticky vůbec dál bavit. Někdy jo, někdy se přes to dokážu přenýst, ale většinou, když tohle někdo udělá, tak to indikuje naprostou neznalost mýho vnitřního já – mýho tak absolutně skvělýho a krásnýho charakteru, kterej nebyl dostatečně prozkoumánej zevnitř a jehož neznalost ukazuje perfektní příklad nedostatečnýho zájmu o moji osobu. Z čehož většinou nemůže vyplynout nic jinýho než zpřetrhání vazeb, který se vazbama stejně nikdy nazvat nedaly. Většinou si to člověk právě plně uvědomí po situacích jako je tahle. A to ani nemluvím o té druhé stránce... o tom, jak na mě působí člověk, jehož nejpřirozenější odhad aktualní situace je někomu říct "Nebuď uraženej...", od tohodle bysme se mohli dostat ještě k výrazům jako "závidíš", "seš zakomplexovanej" atd atd. Prostě zjednodušený hovna, který značí fatální absenci empatie a a prezenci nepochopení.

V nějakých věcech sem duševně už mrtvej, zakrnělej... ale jak říkám, neberu to nutně negativně.

Chlad je taky fajn...

Třeba dřív sem ani nevěděl, jak dokážu být sensitivní vůči počasí...

Jaký to je, když sou ty největší podzimní depresivní dny, ty si stoupneš ven a pouštíš to do sebe...

ten zkurvenej hnus, kterej tě užírá zevnitř, ale zároveň hrozně uspokojuje...

jako kdyby sis to rozdávala s přírodou... oddávala se jí...

pojímala ji...

ale to musí znít směšně

Když si čtu Henryho nenávist k Nine inch Nails, tak si říkám, že člověk, kterej dělal tenhle remix, byl buď naprostej dement nebo chtěl asi fakt jen provokovat. Protože když si čtete biografický deníky z tour, kde se Rollins několikrát vyjadřuje k tomu, že NIN je banda kokotů a rockových hvězdiček, kteří po sobě nesplachujou hovna, aby uklízečka měla co dělat, tak je tohle video minimálně fakt výsměch.

Ale třeba tvůrce toho videa byl jen neznalej blbec, kterej ví o svým oblíbeným autorovi úplný hovno.

Nicméně si říkám, jak na tohle video musel reagovat sám Henry Rollins. Mě by to minimálně nasralo – spojit mé kultovní mluvené slovo s hudbou kapely o které sem ve svých biografických denících opakovaně psal, že sou to idioti a že je nesnáším.

Ale udělejte si obrázek sami, ono to nezní zas tak špatně, jen je to celkem paradox:

http://www.youtube.com/watch?v=epRB03P1vvE

Poslední dva dny sem strávil takovým naprostým nicnedělám, až se mi chce blít. Napsat, že to bylo plýtvání času by bylo hodně slabý... to používá každej a prožitek z tohodle výrazu klesl tak hluboko, že samotnej význam je tak zprofanovanej, až si nikdo nedokáže uvědomit, proč je plýtvání času tak negativní.

Prostě jen řeknou "To je pro mě ztráta času", ale už se k tomu nikdo nevyjádří do hloubky... – je to jen jejich prázdná a naučená fráze, která má zdůraznit důležitost jejich existence. Ega, který je tady a ukazuje, že žije a má taky svoje věci k řešení, že oni nejsou žádný bezvýznamný nitky, který by snad neměly, co dělat. Oni sou tady, sou důležití a musí to ukázat.

Už nikdo z nich neřekne, že mládí a každá libovolně vyjmenovaná část života je neopakovatelnej okamžik, kterej už nikdo znova neprožije. Že by sme měli zvažovat každej tah toho, čemu hodláme či nehodláme propujčit část svýho bytí... A to mě napadá právě teď... kolik zkušeností, prožitků, podnětů a uspokojení z nich sem mohl nasbírat, kdybych jen neseděl na židli, nečučel tupě do zdi a nebyl schopnej nic dělat.

Protože to nesnáším, tuhletu neschopnost. Ty dny, kdy jde veškerá soustředěnost v niveč, a já, ikdyž se snažím sebevíc koncentrovat, tak nejsem schopnej cokoliv přijímat. Prostě mám před sebou velkou blokádu, která rozhodla za mě. Ten obří kvádr, kterej se mi rozhodl sebrát možnost příjímaní pobídek, který se válí všude kolem a jen čekají až je otevřu. Až je zničím, vysaju a vytáhnu z nich všechno, co mi můj omezenej mozek dokáže zpracovat a přetvořit k něčemu většímu...

Tenhle proces nenastal.

Je fajn, že po dlouhé době nebudu muset celej týden vstávat do práce... že si za těch pár hodin, co budu po probuzení doma, vytvořím přirozenou imunitu, která mi je nepustí tak k tělu, jako když je ráno. Dopoledne sou většinou nabití jakýmasi divnýma štengrujícíma kecama na který většinou nemám náladu. Který můžou přijít zajímavý nějakým idiotům z vesnice, ale mně, jako relativně duševně znalýmu člověku, ne. Navíc se po šésté ráno cítím trošičku slabší než když tam du po obědě. V době, kdy už mám nasbíraných dostatečně dost podnětů proto, abych mohl být silnější a nebyl tak náchylnej na ovlivnění těmahle buranskýma žvástama.

Nicméně, nedělal bych z toho žádnou vědu, opravdu není proč.

Jak už sem tady psal, baví mě vstávat ve 4 ráno, ale někdy si prostě člověk musí odpočnout, zbavit se okov toho drilu a dát si trochu oddechu... teď je ten čas.

Je tu jedna holka, která mě furt tahá někam na pivo a já se musím fakt smát... ani né jí, ani né té situaci, ničemu takovýmu, spíš se usmívám nad tím, jak sem přemohl sám sebe, naučil sem se zvažovat svůj čas a nezaplácávat si mozek zmatkama, který by z té hospodské konverzace možná vzešly. Musím se usmívat nad tím, jak sem dřív nedokázal ocenit sílu fantasie, mozku, kterýmu když předhodíte něco zajímavýho, tak on to zpracuje. Usadí ty myšlenky do okov a bičuje je tak dlouho, dokud se nepromění v páru – plynný skupenství rafinovanýho a infikovanýho jedu, kterej se mi rozpustí pod lebkou a dá vzniknout nové naprosto genialní, egoistické svini, která už se pomalu dere na povrch a čeká, až se stane objektem veřejnýho zájmu. Až ji budou obdivovat, nenávidět a dávat jí ještě víc podnětů, proto, aby byla lepší. Aby s každým kopancem a sražením k zemi vstala a měla ještě větší sílu a odhodlání se vrátit. A pak za Vama přijde nějakej cizí člověk a chce Vám nabídnout svoje. Chce Váš mozek zaplácat sračkama, který vedou akorát k pocitu nedokonalosti toho druhýho a následným schízám z neuspokojenosti sama sebe. Někteří ti lidi si ani svým způsobem neuvědomujou, jak mi jejich přítomnost občas bere. Jak mě to pak staví do pozice člověka, kterýmu je zas špatně z toho, že jeho vnitřní chtíč nebyl naplněnej tím, čím by potřeboval být. Možná je to proto, že ten vnitřek očekává víc než může dostat, že chce žít v pohádkách, nevim... jenže co chcete dělat s takovou hladovou sviní, která potřebuje podněty proto, aby žila... Neříkám, že jsem nějaká elita, ani si to rozhodně nemyslím – nesnáším tenhle styl logiky. Uvažování 16-ti letých děcek, který nemají na práci nic jinýho než si myslet, že jsou nad společností. Jen každej máme nějakej vkus na lidi. Někdo upřednostňuje kvantitu a lacinost, která ho uspokojuje více než kvalita nebo ji vnímá jako kvalitu a někdo je na tom přesně opačně. Já už dávno zjistil, že mě nebaví jakkoliv dýl hledat kompromisy v lidech s kterýma si nemám co říct. Hodně dlouho trvalo zjistit, že sou na světě i alternativy, který Vás můžou uspokojit kolikrát víc než ten dotyčnej člověk. Můžou Vás zavíst do světa své vlastní fantasie, snů, roztomilosti a vakuua svých vnitřních myšlenek, který sou tak neuvěřitelně krásný, sebeprozkoumávající se, vzrušující... V tomhle sou opravdu lepší dobře napsaný knížky než zabijení času s lidma, jejichž přítomnost Vás akorát omezuje. Ničí zevnitř a nudí z venku. Už teď máte tolik internetových vyhledávačů, že si prostě zadáte na koho byste zrovna měli náladu, koho k sobě chcete připustit a z koho chcete čerpat, a hle, on tu opravdu je. Stojí tu před Vama jako někde v hypermarketu, má cenovku a říká, že když si ho odnesete domů, tak Vás uspokojí mnohem víc než Vaši známí... že Vás vtáhne do své reality a umučí Vás tím, čím chcete být poznamenaní... z čeho chcete stavět a čím chcete být překypení...

Nějaká krysa, která vydělává dvakrát míň jak já mi nebude vykládat, že nabírají jenom schopný lidi. Protože když mi volá nějakej idiot z nějakýho multilevelmarketingu, kterýmu sem to už několikrát tipl, ale tentokrát sem si dal tu práci a vydržel sem, tak se musím smát. Musím se smát kriplovi, kterýmu poté, když oznámím, že mu ty telefony věším záměrně, tak je mi řečeno, že to pak o mě nemá zájem, že nabírají jenom schopný lidi, co jim nevěší telefony. Kurva, já se nikoho neprosím o "práci" a ten buzík má takovou drzost mi říct něco takovýho? Nějaká krysa, která je líná makat a tak ukecává lidi do těchdle sraček. By mě zajímalo, kdo je tu pak opravdu schopnej a neschopnej.

A popravdě by mě zajímalo, kdo mu na mě dal číslo, protože to buď byl idiot nebo velice rafinovanej člověk, kterej mě chtěl nasrat.

Už sem to tu psal a napíšu to znovu. Buď ať v těch filmech oddělaj ty milostný scény nebo ať do prdele nešukaj s podprsenkou. Protože tak nikdo nešuká a je fakt hrozný se na to dívat. Tohle Vám prostě kazí zážitek z filmu. Narušuje to veškerou atmosféru a Vy se pak do toho audiovizualního zážitku nedokážete vcítit tak, jako by ste se vcítit chtěli. Tak, aby Vás to vtáhlo úplně někam jinam...

Protože když koukáte na tak skvělej serial jako jsou Misfits, na díl, kterej je překypenej melancholií a tou krásnou britskou WTF atmosférou, která Vás naprosto vtáhne do děje, tak se Vám pak chce blít. Chce se Vám blít, protože se Vám do prdele nechce koukat na nějakou dementní scénu, kde naprosto nahej týpek šuká dementní mařku, která si nechá podprsenku.

Mně by to bylo blbý, být jenom tím hercem. Tak buď sem kurva umělec a chci zprostředkovat naprosto dokonalou atmosféru nebo se na tu scénu radši vyseru a udržím jakousi neutrální dějovou linii, kde Vás nevykolejí nic tak atypickýho, jako šuk s podprsenkou. Protože to je fakt hrozný, to mě tak zkazilo náladu, že ani nemám chuť dopsat tenhle post.

Říkám si, že přežít apokalypsu by bylo úplně na hovno, protože bych o ní nemohl blogovat. Nikomu bych nemohl psat příběhy o tom, jak mě naháněla obří tsunami nebo jak se mi zaprdelí valila láva. Prostě by nejel internet a já bych neměl komu sdělit svoje zážitky. Ach jo.

Jo, jen tak náhodou, dnes je to přesně 6 let, co sem tady napsal první příspěvek... to já jen, aby ste věděli mimochodem...

Romantika je naprosto směšnej obchod pro bandu dementních stupidů, kteří potřebujou naprosto umělej obřad proto, aby si mohli navodit nějakou atmosféru. To sou pro mě fakt opice, perfektní součástky plníci celek jednoho stroje... Mně tohle někdy pustit nějaká mařka, tak ji asi vykopu z postele, řeknu jí ať si sbalí svoje saky paky a ať vypadne. Protože to bych fakt nesnesl, nesnesl bych, jak se tak sebezamýšlející člověk, jako já, mohl vůbec dostat do kontaktu s takovou krávou. S mařkou, která mi akorát dokazuje, jak mě vlastně nezná. Vlastně mi to připadá jako nějaký science fiction, jako situace, která by nikdy prostě nastat nemohla, nemohla by nastat protože sem tak náročnej člověk, že sehnat mařku, která by přirozeně prošla všema mýma nevědomýma zásadama je téměř nemožný. Takže tohle vlastně nikdy nezažiju, ale i tak, kurva, to by mě normálně zabilo. To by bylo takový osobní selhání, že bych se asi normálně odstřelil. Vzal si normálně kvéro a sundal se přímo na té posteli, rozmrdal si mozek o zeď a ještě se přitom posral. Protože to bych nesnesl, ani můj svěrač by to nesnesl... takový selhání smyslovým vjemů.

Kdybych se choval jako zkurvená krysa, tak sem si mohl za poslední rok tolikrát zašukat, až su hrdej na to, že sem toho nikdy nevyužil. Že sem měl dostatek soudnosti a vyhonil sem si ho dřív než bych ležel nad nějakou mařkou, říkal si, kde to zase sem a akorát se za to nesnášel. Protože tohle je fakt nejhorší, když v zajetí testosteronu vymrdáte nějakou krávu a potom zjistíte, že je Vám vlastně úplně ukradená.

Nevim, jak to maj druzí, jestli tenhle pocit dokážou snýst, ale já už ne. Tahá mě to do takových schíz, že bych blil. A tak sem aspoň trochu rád, že sem se narozdíl od dřívějška naučil dávat přednost rozumu a přemejšlet nad tím, když mi nějaká blbá, nezajímavá mařka začne lízt do prdele.

Protože to si spousta lidí uvědomit nedokáže, nedokážou přemejšlet nad tím, že kdyby používali mozek, tak se vyhnou spoustě nepříjemných situací a ženských, který na Vás hrabají, ikdyž vůbec nechcete, aby se Vás dotýkaly...

Stokrát lepší je si vyhonit péro než se někde tahat s nějakou courou.

Vlastně si říkám, že na štětce by taky nemuselo bejt nic špatnýho, tam jednáte naprosto narovinu, nehrajete si na nic, co nejste, nemusíte nikomu lichotit a dělat ze sebe blbce. Prostě ji vymrdáte jako nějakou veřejnou atrakci a že Vám je pak naprosto ukradená, to už není problém nikoho. Pravidla byly jasně daný. Když se k ní budete chovat chladně, není to problém, když ona nebude dolízat, je jí to přikázaný.

Prostě klid a pohoda, žádný scény vyplývající z toho, že se nějaká mařka rozhodla cítit nedostatečně chtěná. Žádný výmluvy, ignorování, nic takovýho. Jen jasně daný pravidla, který se musí dodržovat.

Ikdyž, jestliže to budu brat do důsledku, tak mi samozřejmě přijde zbytečný mrdat i tu štěku, obětovat den své tvrdé práce, když si ho můžu v klidu vyhonit doma a nepotřebuju k tomu žádnou asistenci.

Na druhou stranu si říkám, že někdy zajít do bordelu může být minimálně trochu přínosnej zážitek. Žijeme jen jednou a i přesto, že si spousta lidí myslí, že život je něco naprosto trvalýho a samozřejmýho, tak není. A já si poslední dobou říkám, že bych těch zkušeností chtěl nasbírat naprosto nejvíc. Abych si mohl říct, že sem ten svůj pětašedesátiletej pobyt na zemi neprosral jen tím, že sem seděl u počítače a nadával na kraviny.

Chci ještě zkusit spoustu věcí, na spoustě věcí pracuju, kvuli dost budoucím plánům se i teď dost omezuju, ale přemejšlím, že jednu věc bych mohl do svých aktualních vyhlídek zahrnout co nejdřív. A to je návštěva bordelu. Opravdu si myslím, že to může být zajímavá zkušenost, minimálně k zasmání a pobavení sama sebe.

Ikdyž uvidíme :-)

"Ono to teče" musí křičet a běžet jako nějaká hysterická kráva, jak kdyby šlo o konec světa. Jak kdyby nějaká nádoba nemohla vydržet o deset vteřin dýl, jakoby šlo o všechno. Kurva, tohle nesnáším... nesnáším, když mi někdo narušuje klid nějakýma naprosto nepatrnýma hovnama na kterých ve skutečnosti nezáleží.

Nevim, kde se to vzalo, ale přijde mi, že hrozně moc lidí má tu tendeci se ze všeho hnedka posrat. Jakoby šlo o život, kdy někdo musí veškerou energii transformovat do hysterie. Udělat z toho, co největší haló a akorát mě nasrat.

Protože tohle já nesnesu, mám rád svůj klid a né opice, jejichž jediná starost je se zaobírat naprosto nijak důležitýma hovnama. Tohle mě prostě ubijí... a zvlášť v tomhle krásným počasí. Počasí harmonie a klidu, té atmosféry, která mě tak trochu uspává a mně je to hrozně příjemný... miluju tohleto "podzimní počasí".

...je to krásný odbobí. Přivádí ven myšlenky, který by normálně zůstaly skryty za bezstarostnou maskou léta. To máte v okolí tak pěkně, připadáte si jak v kalifornii, ale je to prostě příliš jednoduchý...

Tohle počasí Vás drží v jakýmsi polomdlým stavu sebezamyšlení, melancholie, která možná při přechodu z léta není úplně příjemná, ale jak jí propadnete, tak pochopíte, že tyhle sychravý a mrtvý dny sou naprosto genialní.

Podporujou mě ve všem, nutí mě přemýšlet, potápí mě víc a víc do sebe, a to je hrozně pozitivní...

Je nádherný, když zjistíte, že v sobě máte stále co objevovat, že nemusíte lítat s bandou děcek někde na koupáku, jezdit na tobogánu a dělat tyhle blbosti... je fajn si uvědomit, že je tady alternativa, která Vám může poskytnout ještě větší potěšení...

...no a pak tu běhá nějaká hysterická kráva, která neumí nic jinýho než mě rozčilovat.